neděle 19. června 2016

Světe, mlčím


Ahoj Světe.
 Je to chřipka. Jsou to hlasivky. Kapky. Čaje. Panadol. Sakra reklama.
Mám zakázáno mluvit. Nejsem ukecaná. Jsem jen hodně upovídaná. Ano. Je to rozdíl. Moje tělo se rozhodlo přijít o hlas. Bacily se tak rozhodly. Hlasivky udělaly cvak. A bylo ticho a tma. Bylo to v noci. Byla tma.
Felčarce stačilo ukázat. Pochopila. V lékárně jsem zamávala na pozdrav. Zamávali. Pochopili. Soucitně se usmáli. Jsem dobrá. 4 semestry znakového jazyka přece jenom k něčemu byly. (no i když...)
V práci jsem ukázala neschopenku. Chtěla jsem promluvit. Nešlo to. Pochopili. Politovali. Zamávali.
2 dny nemluvím. Můj Milý si užívá tiché domácnosti. V tomto případě ji nemáme proto, že by něco provedl. Proto ta velká radost. Nemůžu nadávat. Nemůžu komunikovat. Jsem prostě zticha. Nebaví mě to. Je to nuda. Chci mluvit. Nemůžu. A těch telefonátů, co skončilo v hlasové schránce. Jen doufám, že to nebylo nic důležitého.
Mohu potvrdit studie o tom, že muži toho namluví o hodně (HODNĚ!!!) míň než my ženy. Bylo to jen pár vět.
- Ahoj, jak ses dnes měla? (stačilo ukázat facebookový like)
- V práci OK. (odpověď na mou otázku, kterou jsem musela napsat na papír)
- Večeřelas? (aspoň je na to odpověď ano/ne- pohyby hlavou nahoru/dolů, doleva/doprava stačí)
- Dobrou noc. Miluju tě. (spojení palců a ukazováčků ukazuju tvar srdce- pochopil)
Dnes už můžu mluvit. Psst. Můj Milý to ještě neví. Prý se těší až bude z páce doma. A to ještě neví, co ho čeká. Po mých 2 dnech mlčení to bude slovní tajfun.
Už teď ho lituju. Aspoň se pro změnu bude těšit do práce. Počítače jsou naštěstí potichu. Kromě hučení procesoru. Jak říká můj Milý muž.

Tiše hlučná Malá Marioneta se prozatím loučí.

3 komentáře:

  1. Nechtěla bych být v tvojí kůži :c Ale je fajn, že už zase můžeš mluvit, ačkoliv by mě upřímně dost zajímalo, jak to nakonec dopadlo, když se pak vrátil z práce domů... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byl hodně překvapený. Zaskočený. A večer ho bolela hlava. Ale byl té lásky a tvrdil, že je to z práce. Ale vím, kde je pravda. :D

      Vymazat
  2. Jejda jejda, nezávidím. Hlavně že už máš hlas zpátky. :) Já mám to štěstí (a můj žum tu smůlu), že mi hlas nikdy nevypadává. Ani po párty, ani při nemoci. Zaplaťpámbu.

    OdpovědětVymazat