neděle 12. listopadu 2017

Těhotenské chutě aneb asi budu vdovou


Ahoj Světe.

 Právě se dostávám do té fáze těhotenského období, kdy je potřeba, aby měl můj manžel pochopení pro mé těhotenské chutě. Nejde o to, že do sebe láduju páté přes deváté. Ani o to, že jím to, co jsem dřív nejedla, nebo že jím to, co nemá rád on. Jde o to, že mi nedokáže obstarat přesně TO, na co mám chuť. A to je problém. 

Tak například nákup. Když si potřebuji něco koupit, tak si to prostě koupím. A basta. Mám chuť na čokoládu- koupím čokoládu. Mám chuť na paprikové brambůrky- koupím si paprikové brambůrky (ano já vím, že je to nezdravé, ano já vím, že bych neměla, ano, ano, ano). Problém nastává v okamžiku, kdy mám na něco chuť a ono to není doma. Jsou 4 hodiny odpoledne. Doma nikdo. Obchod daleko (rozumějte sejít schody z 2. patra a přejít ulici je pro mě teď v tom kymácivém stavu opravdu daleko). A tak co udělám? Napíši sms manželovi:

MILACKU MAM CHUT NA COKOLADOVY DORTIK STOP KUP HO PROSIM PO CESTE Z PRACE STOP VEM KLIDNE DVA STOP MOC TE MILUJU STOP

Je 16:55 a manžel vchází do dveří. Běžím, jak smyslu zbavená. Očekává pusu na uvítanou a já očekávám krabičku se zákusky. Čekala jsem na ně neuvěřitelných 55 minut. Dávám manželovi rychlou pusu a natahuji ruce. Dostávám dva měkké neforemné trojúhelníky zabalené v alobalu do rukou. Co to sakra je? Celá zkoprnělá si je prohlížím. Můj zmatený výraz dává manželovi tušit, že potřebuji vysvětlení a tak povídá: "Zbyli mi od oběda dva kousky pizzy, tak jsem ti je donesl." Já: "A kde jsou ty dortíky?" Manžel: "Jo ty, no já do cukrárny s tou pizzou nešel." 
A tak mi proletí v hlavě myšlenka- Hmm asi budu vdovou...

Asi týden na to se stala podobná situace. Píši manželovi podobně laděnou sms s tím, že mám děsnou chuť na hranolky s kečupem. Vedle v obchodě (ano, po předchozí zkušenosti s dortíky jsem se přemohla a odkutálela jsme se do obchodu) nemají hranolky do trouby. Jen do fryťáku. A ten my jaksi nemáme. Přesně mu tedy popisuji značku hranolek, které má koupit. Dokonce i to, že tam musí být napsané nebo nakreslené, že jsou do trouby. Pro případ, že bych ho zmátla píši, že kečup doma máme. Posílám sms o velikosti 4 sms a popisuji opravdu vše detailně (to proto, aby pak nemohl říct to jeho- "ale to jsi neříkala"). Jako odpověď mi zapípá- "OK". Juchůůů budou hranolky.
Muž vchází do dveří. Tentokrát hned dávám pusu a čekám. Nic neříkám, jen čekám. 
"Něco jsme ti donesl." Sakra zrovna teď mě napíná. Zrovna když jde o jídlo. A zrovna, když už začínám nervačit a moje chuťové buňky se můžou zbláznit, tak z batohu vytahuje plastovou misku plnou čerstvých jahod. 
"Jahody, hmm super. A teď mi dej ty hranolky." Už jsem velmi, ale velmi nedočkavá.
"No žádný hranolky nemám. Ráno na trhu jsem ti koupil čerstvé jahody. Jsou zdravější než hranolky."
A tak mi proletí v hlavě myšlenka- Hmm jsem vdovou...



Musím ale uznat jednu věc. Už se zlepšil. No opravdu. Už je na lepší cestě. Zrovna minulý týden jsem mu psala, aby koupil 3 modré zakysané smetany. Donesl 2 modré smetany na šlehání. Vidím úspěch v tom, že je to aspoň ta SMETANA. Jo a trefil barvu. To si zaslouží metál. 

Já ho prostě miluju. A když ho miluješ, není co řešit. No ne? Dokonce ani to, že udělá špatný nákup. Máme celý život před sebou, a tak mám dost času ho to naučit. 

Stále hladová Malá Marioneta se prozatím loučí.


1 komentář:

  1. Jéé, to je jako já při mensezu! Zrovna jsme byli s přítelem na chatě, když jsem to dostala. Široko daleko žádnej krámek, jen hospoda asi 4 kiláky daleko. Tak jsme se jednoho večera vypravili. Předtím jsem mu jaksi taktně naznačila, že "Pokud tam nebude čokoláda, tak si mě nepřej." Měl štěstí a měli jí... Jinak bych byla celej večer moooc příjemná :D

    https://gingerjannie.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat